centrum
žilní chirurgie

Křečové žíly

Křečové žíly, odborně varixy, známe jako nehezké, modrofialové, vystouplé a uzlovitě rozšířené žíly, které nejčastěji postihují povrchový žílní systém dolních končetin. Udává se, že až třetina světové populace má křečové žíly dolních končetin, v evropských zemích se vyskytují varixy u 20–30% mužů a 40–50% žen. Léčeny by měly být od prvních náznaků. U velké části nemocných převažuje hledisko estetické, ale ve svých pokročilých stadiích vede toto onemocnění k omezení pacienta v běžném životě a může se stát posléze příčinou jiných onemocnění, jako je chronická žilní nedostatečnost, trombóza, bércové vředy nebo onemocnění lymfatického systému.

 

Proč vznikají křečové žíly a co má vliv na jejich zvětšování ?

Dispozice ke vzniku křečových žil je nám dána převážně od předků - křečové žíly jsou cca z 90 % zděděnou chorobou vázanou na genetický kód - a jsou jakousi daní za to, že chodíme vzpřímeně.

Žíly dolních končetin sestávají z hlubokého a povrchového systému. Z dolních končetin odtéká krev směrem k srdci proti zemské přitažlivosti, žíly jsou proto vybaveny množstvím chlopní, které brání zpětnému toku. Hluboký žilní systém je uložený mezi svaly. Jak se svaly smršťují a uvolňují, přečerpávají krev výše k srdci. Povrchní žilní systém, tedy ty žíly, které vidíme pod kůží, jsou s hlubokými žilami spojeny řadou spojek, zvanými perforátory. Také součástí žil hlubokého systému jsou chlopně, které pomáhají návratu krve směrem k srdci.

Křečové žíly se začínají rozvíjet, když chlopně nefungují. S porušenou funkcí žilních chlopní se člověk může narodit, nebo naopak – může dojít v průběhu života k jejich poškození. Varixy se začínají objevovat u těch pacientů, jejichž žilní stěna je málo pevná, po čase se zvětší její průměr a chlopeň se stane nedomykavou nebo proběhne zánět žil a výsledkem je opět poškozená žilní chlopeň, a tentokrát i žilní stěna. Následkem je přetlak v žilním systému dolních končetin a vzniká obraz žilní nedostatečnosti.

Jeho prvním projevem je jednak pocit těžkých a unavených nohou, vzácně nočních křečí (odtud název křečové žíly), ale i pocit pálení, brnění až bolestí v průběhu viditelně rozšířených žil. Potíže se zhoršují během dne, maxima dosahují navečer a v letních měsících. Je typické, že příznaky lze zmírnit uvedením nohou do zvýšené polohy, zatímco stání nebo sezení po delší dobu tyto příznaky obvykle zhoršuje. Zlepšení také přináší chlad a komprese. Bolet mohou i drobné mikrovarixy, ke zvýraznění potíží může dojít u žen v období menstruace. Ne vždy však velikost subjektivních obtíží odpovídá velikosti křečových žil – lidé s velkými kmenovými varixy mohou být zcela bez obtíží, naopak nevýrazný nález na dolních končetinách může být provázen velkými obtížemi.Vedle popsaných potíží má toto onemocnění vliv i na celkový zdravotní stav končetin - především v oblasti bérců . Na nich se objevují nejen otoky, ale také tmavé zbarvení kožního krytu, ekzémy a v pokročilých případech žilní nedostatečnosti i bércové vředy.

Hlavním faktorem vzniku křečových žil je vrozená dispozice, na zhoršování nálezu se však podílí mnoho faktorů. Zhoršování mají na svědomí zejména ženské hormony a těhotenství, proto také ženy trpí křečovými žilami až 3 x častěji. Jejich vznik a rozvoj však může být ovlivněn i obezitou, dlouhým stáním, zácpou, zvýšenou srážlivostí krve či žilní trombózou – všechny tyto faktory totiž představují pro žíly abnormální zátěž. Varixy často trpí osoby, které většinu pracovní doby stojí (prodavači, učitelé, kadeřníci…) a lidé, kteří se málo pohybují a nejsou fyzicky aktivní. Riziko vzniku křečových žil vzrůstá rovněž při onemocnění jater nebo cukrovce, při poruchách krevního oběhu, při některých poraněních dolních končetin, u lidí trpících vysokým tlakem a mající nedostatek vlákniny, vitamínu C a bioflavonoidů ve stravě.

 

Dá se křečovým žilám nějak předcházet?

Prevence vzniku křečových žil je prakticky nemožná. Je to dáno právě genetickou dispozicí a hormonálními vlivy. Lépe se dají ovlivnit pocity únavy a těžkých nohou. Částečně je možné zmírnit obtíže léky - venotoniky a preparáty působícími na reologické vlastnosti krve. Většího efektu docílíme nošením kompresivních punčoch. Z dalších doporučení je vhodný dostatek tekutin, dodržování životosprávy a správné výživy, střídavé sprchování končetin studenou a teplou vodou, některé cviky, které odkrvují přetížené nohy a posilují je nenásilným způsobem („šlapání na kole“ nebo „svíčka“) a relaxační a kondiční cvičení (turistika, jízda na kole, tanec, plavání).

 

Má u křečových žil vliv přírodní a doplňková léčba?

Jak bylo již řečeno, jestliže se křečové žíly jednou objeví, nepomůže než je odstranit nebo se s nimi smířit. Existují však některá obecná doporučení, jimiž můžeme rozvoj a komplikace křečových žil oddálit či zpomalit. Patří mezi ně obecná doporučení zdravé výživy – stravu nutno upravit tak, aby obsahovala dostatek vlákniny, vitamínů, bioflavonoidů (rutinu, citrínu), doporučuje se zvýšená konzumace pohanky, bobulovitého ovoce, citrusových plodů, česneku, jablek, otrub, luštěnin, celozrnného pečiva a těstovin, ořechů, semínek a listové zeleniny. Vhodné je omezení rafinovaných sacharidů (sušenky, koláče, dorty apod.) a vyhýbání se konzervovaným a upravovaným potravinám, smaženým jídlům, tabáku, alkoholu a soli.