centrum
žilní chirurgie

Nejčastější otázky

Jak laser vlastně v žíle působí ?

Laserová energie zničí stěnu žíly, která se svráští a tak se uzavře – poté již krev nemůže touto (laserem ošetřenou) žilou proudit.

 

Je zničení takové žíly pro tělo problém?

Ne. Na dolní končetině je velké množství povrchových žil a po ošetření je krev z těchto žil nasměrována do zdravých žil a odváděna dále směrem k srdci.

 

Jaké jsou možné komplikace výkonu?

Jako u každého jiného výkonu, i u EVLT existují jistá rizika - nicméně jsou nepoměrně méně častá než u klasických operačním metod. Nejčastěji zmiňovanou komplikací je pocit přechodných parestezií (zhoršené vnímání tlaku na kůži nad ošetřovaným úsekem žíly nebo zvýšená citlivost po doteku nad ošetřovanou oblast).

 

Jsem při operaci nějak ohožován(a) laserem?

Nikoliv, dostanete speciální ochranné brýle na oči během celého výkonu, což je pouze preventivní opatření proti nežádoucímu proniknutí záření mimo ošetřovanou oblast.

 

Jaké jsou alternativy k tomuto výkonu?

Tradičně jsou postižené žíly odstraňovány chirurgicky – podvazem v třísle a následně exstirpací ( vytržením) postižené žíly pomocí speciálního lanka, výkon vyžaduje minimálně 2 řezy na kůži a většinou se provádí v celkové anestezii. Ve srovnání s klasickou chirurgickou metodou má EVLT menší rizika, podstatně kratší rekonvalescenci, nižší celkové náklady (výkon bez hospitalizace) a lepší kosmetické výsledky s menším počtem jizev.

 

Jsou různé varianty minimálně invazivních technik?

Ano. Vedle EVLT jsou nejčastějšími ultrazvukem navigovaná pěnová skleroterapie a radiofrekvenčí ablace (RFA) žil. Skleroterapie je metoda, která má svá jasná indikční kriteria, ale má větší tendenci k recidivě, nicméně pro své dobré kosmetické výsledky je často užívána pro ošetření zbylých křečových žil po ošetření laserem. U RFA je nevýhodou větší omezení ve výběru pacientů, pro které je tato metoda vhodná.

 

Proč vznikají křečové žíly a co má vliv na jejich zvětšování?

Dispozice ke vzniku křečových žil je nám dána převážně od předků - křečové žíly jsou cca z 90 % zděděnou chorobou vázanou na genetický kód - a jsou jakousi daní za to, že chodíme vzpřímeně.

Žíly dolních končetin sestávají z hlubokého a povrchového systému. Z dolních končetin odtéká krev směrem k srdci proti zemské přitažlivosti, žíly jsou proto vybaveny množstvím chlopní, které brání zpětnému toku. Hluboký žilní systém je uložený mezi svaly. Jak se svaly smršťují a uvolňují, přečerpávají krev výše k srdci. Povrchní žilní systém, tedy ty žíly, které vidíme pod kůží, jsou s hlubokými žilami spojeny řadou spojek, zvanými perforátory. Také součástí žil hlubokého systému jsou chlopně, které pomáhají návratu krve směrem k srdci.

Křečové žíly se začínají rozvíjet, když chlopně nefungují. S porušenou funkcí žilních chlopní se člověk může narodit, nebo naopak – může dojít v průběhu života k jejich poškození. Varixy se začínají objevovat u těch pacientů, jejichž žilní stěna je málo pevná, po čase se zvětší její průměr a chlopeň se stane nedomykavou nebo proběhne zánět žil a výsledkem je opět poškozená žilní chlopeň, a tentokrát i žilní stěna. Následkem je přetlak v žilním systému dolních končetin a vzniká obraz žilní nedostatečnosti.

Jeho prvním projevem je jednak pocit těžkých a unavených nohou, vzácně nočních křečí (odtud název křečové žíly), ale i pocit pálení, brnění až bolestí v průběhu viditelně rozšířených žil. Potíže se zhoršují během dne, maxima dosahují navečer a v letních měsících. Je typické, že příznaky lze zmírnit uvedením nohou do zvýšené polohy, zatímco stání nebo sezení po delší dobu tyto příznaky obvykle zhoršuje. Zlepšení také přináší chlad a komprese. Bolet mohou i drobné mikrovarixy, ke zvýraznění potíží může dojít u žen v období menstruace. Ne vždy však velikost subjektivních obtíží odpovídá velikosti křečových žil – lidé s velkými kmenovými varixy mohou být zcela bez obtíží, naopak nevýrazný nález na dolních končetinách může být provázen velkými obtížemi.Vedle popsaných potíží má toto onemocnění vliv i na celkový zdravotní stav končetin - především v oblasti bérců. Na nich se objevují nejen otoky, ale také tmavé zbarvení kožního krytu, ekzémy a v pokročilých případech žilní nedostatečnosti i bércové vředy.

Hlavním faktorem vzniku křečových žil je vrozená dispozice, na zhoršování nálezu se však podílí mnoho faktorů. Zhoršování mají na svědomí zejména ženské hormony a těhotenství, proto také ženy trpí křečovými žilami až 3x častěji. Jejich vznik a rozvoj však může být ovlivněn i obezitou, dlouhým stáním, zácpou, zvýšenou srážlivostí krve či žilní trombózou – všechny tyto faktory totiž představují pro žíly abnormální zátěž. Varixy často trpí osoby, které většinu pracovní doby stojí (prodavači, učitelé, kadeřníci…) a lidé, kteří se málo pohybují a nejsou fyzicky aktivní. Riziko vzniku křečových žil vzrůstá rovněž při onemocnění jater nebo cukrovce, při poruchách krevního oběhu, při některých poraněních dolních končetin, u lidí trpících vysokým tlakem a mající nedostatek vlákniny, vitamínu C a bioflavonoidů ve stravě.

 

Dá se křečovým žilám nějak předcházet?

Prevence vzniku křečových žil je prakticky nemožná. Je to dáno právě genetickou dispozicí a hormonálními vlivy. Lépe se dají ovlivnit pocity únavy a těžkých nohou. Částečně je možné zmírnit obtíže léky - venotoniky a preparáty působícími na reologické vlastnosti krve. Většího efektu docílíme nošením kompresivních punčoch. Z dalších doporučení je vhodný dostatek tekutin, dodržování životosprávy a správné výživy, střídavé sprchování končetin studenou a teplou vodou, některé cviky, které odkrvují přetížené nohy a posilují je nenásilným způsobem („šlapání na kole“ nebo „svíčka“) a relaxační a kondiční cvičení (turistika, jízda na kole, tanec, plavání).

 

Má u křečových žil vliv přírodní a doplňková léčba?

Jak bylo již řečeno, jestliže se křečové žíly jednou objeví, nepomůže než je odstranit nebo se s nimi smířit. Existují však některá obecná doporučení, jimiž můžeme rozvoj a komplikace křečových žil oddálit či zpomalit. Patří mezi ně obecná doporučení zdravé výživy – stravu nutno upravit tak, aby obsahovala dostatek vlákniny, vitamínů, bioflavonoidů (rutinu, citrínu), doporučuje se zvýšená konzumace pohanky, bobulovitého ovoce, citrusových plodů, česneku, jablek, otrub, luštěnin, celozrnného pečiva a těstovin, ořechů, semínek a listové zeleniny. Vhodné je omezení rafinovaných sacharidů (sušenky, koláče, dorty apod.) a vyhýbání se konzervovaným a upravovaným potravinám, smaženým jídlům, tabáku, alkoholu a soli.